Ležím a cítím se. Pláču trochu dojetím a trochu odplavovanou úzkostí. Je tak děsivé se pustit a uvolnit nahromaděné emoce, ale zároveň tak osvobozující. Učím se užívat si péči, být v bezpečném kruhu a cítit podporu ženy, žen okolo nebo dokonce všech žen v naší ženské linii. Toto všechno a ještě mnoho dalšího se mi vybavilo, když na mě na facebooku vyskočil tento obrázek. Děkuji jeho autorovi nebo autorce, které bohužel neznám, přestože bych je ráda znala. Po svých porodech jsem si nějakou péči dopřála – třeba báječný rituál La Cerrada od Kateřiny Beardmore, meditaci Přijetí mateřství od Terezy Kramerové, pravidelné dávky mateřské podpory na Podpůrných skupinkách při kojení a kontaktním rodičovství vedených laktační poradkyní Kateřinou Šrubařovou, nebo Putování krajinou ženství…